Nesnáším konflikty
Pokud nedokážete odpovědět kolegyni, která vás vytáčí, a potlačujete v sobě vztek, můžete tím ohrozit nejen své zdraví, ale i pohodu v rodině.
"Ale já ji neumím usadit! Po hádkách je mi akorát hůř," řeknete si. "Nechci se s nikým dostávat do konfliktu! Jen si tím zničím nervy."
V obou případech ale přehlížíte jednu velmi důležitou věc – pravdu o sobě.
První případ:
Pokud kolegyně neustále překračuje vaše hranice a vy to pokaždé spolknete, hromadí se ve vás vztek a nespokojenost. A tyto emoce se mohou nakonec projevit úplně jinde.
Například když vaše dítě začne zlobit, všechen vztek, který jste nedokázali vyjádřit kolegyni, si vybijete právě na něm. Nebo svůj vztek opět potlačíte. Dlouhodobé napětí se pak může projevit i tělesnými obtížemi, například pálením žáhy.
Druhý případ:
Pokud se vědomě vyhýbáte konfliktům s kolegy, je nejdůležitější být k sobě upřímní. Opravdu vás cizí agresivita nechává chladnými? Nebo jen chcete, aby vás nechávala chladnými?
Protože v druhém případě se ve vás vztek stihne rozhořet, ale vy ho okamžitě potlačíte. A pokud se tento vzorec opakuje, může přispívat k následkům, které jsem popsala výše.
Co s tím?
Buďte k sobě upřímní! Učte se komunikovat s různými lidmi a nepřesvědčujte sami sebe, že to prostě musíte vydržet. Pokud cítíte vztek, nenamlouvejte si, že je všechno v pořádku.
Raději si položte otázky: Co mě na celé situaci ve skutečnosti tak rozčiluje?Co bych v této situaci opravdu potřebovala udělat?
Naučit se rozpoznat vlastní emoce, nastavit hranice a přiměřeně je vyjádřit je důležitější než je za každou cenu potlačovat. Pečujte o své zdraví!
